Základy jsou jednou z nejdůležitějších částí stavby. Proto by jim měla být věnována i potřebná pozornost. Návrh této stavební konstrukce určitě svěřte do rukou odborníka.
O způsobu založení a výběru přesného typu základové konstrukce můžete s odborníkem diskutovat, pokud však chcete, aby plnily svou funkci, kterou je bezpečný a spolehlivý přenos zatížení od konstrukce stavby do základové půdy, pak jeho doporučením naslouchejte velmi pozorně. Kromě statického zatížení je třeba při návrhu zohlednit i základové poměry. Tedy jaké jsou vlastnosti základové půdy, jaká je stabilita území, kde se bude stavba zakládat, jaká je geologie podloží, úroveň hladiny podzemní vody v daném území a konkrétním pozemku, výskyt znečištění podloží agresivními chemikáliemi nebo radioaktivními látkami.
Jelikož jsou pro území Slovenska vypracované tak inženýrskogeologické mapy i mapy přírodní radioaktivity, na kterých lze zjistit např. výskyt radonového rizika či uranu, není nezbytné realizovat tento průzkum znovu, samozřejmě s přihlédnutím ke složitosti základových poměrů na konkrétním pozemku. Tyto mapy jsou běžně dostupné např. na webových stránkách. O konkrétních podmínkách by vám měli vědět podat informace i pracovníci stavebního úřadu dané obce, na jejímž území pozemek leží.
Na tyto poměry doporučujeme přihlížet již při výběru pozemku, tím se vyhnete případným nechtěným komplikacím, resp. zvyšování investičních nákladů do základové konstrukce. Protože je rozdíl, zda budete moci stavbu založit na běžných základových pásech nebo základové desce, nebo bude nutné realizovat například hloubkové založení v podobě pilot. Samozřejmě, netřeba zapomínat ani na další opatření v podobě protiradonové ochrany nebo speciálního založení při výskytu vysoké hladiny podzemní vody. Do ceny za základovou konstrukci zároveň vstupují i náklady na hloubení výkopů. Zde se dostává k řeči druh zeminy. Není totiž jedno, jestli budete hloubit základy v běžných snadno rozpojitelná zeminách nebo v jílovité půdě, či dokonce ve skalnatém podloží.
PŘEČTĚTE SI TAKÉ
Jak chránit spodní stavbu proti vodě?
Jak chránit spodní stavbu proti vodě?
Jaké materiály jsou vhodné na ochranu stavby proti radonu?
Jaké materiály jsou vhodné na ochranu stavby proti radonu?
Vhodnými pozemky na výstavbu jsou z tohoto hlediska pak stavební parcely se základovou půdou, kterou tvoří snadno rozpojitelná únosná zemina s malou stlačitelností. Hladina podzemní vody by měla být trvale pod úrovní základové spáry, což předpokládá, že při hloubení výkopů nebude do stavební jámy přitékat voda a po zhotovení základů nebude základová konstrukce vystavena např. tlakové vodě, ale jen běžné zemní vlhkosti. Výhodou je vodorovný povrch, který nevyžaduje řešení sesuvu půdy, jako je tomu u svažitých pozemcích, a fakt, že se pozemek nenachází v chráněném území.
Po zhodnocení všech uvedených kritérií přichází na řadu návrh konkrétního typu základů. Nejběžnějším typem základů pod rodinný dům jsou základové pásy, které patří do skupiny plošných základů. Do této skupiny základů dále patří základové rošty, základové patky, základové desky či krabicové základy. Další skupinou základů jsou hloubkové základy, které jsou schopny přenášet zatížení stavby do větších hloubek. Jde o piloty, mikropiloty, podzemní stěny, studny či kesony. V současnosti dostávají prostor i progresivnější metody založení určené pro nepodsklepené budovy, které jsou orientovány na minimalizaci objemu zemních prací a spotřeby stavebních materiálů, např. založení na tenké železobetonové desce či zemních šroubech (tzv. vruty).
základové pásy
Do základů nezapomeňte osadit chráničky na elektrické vedení, kanalizační a vodovodní potrubí či hromosvod. | Zdroj: www.mmzaklady.sk
- Základové pásy
Patří do skupiny plošných základů, to znamená, že přenášejí zatížení do základové půdy pomocí plochy. Proto je důležité, aby vrstva dostatečně únosné zeminy byla dostupná co nejvyšší, ideálně těsně pod povrchem terénu. Základové pásy se nejčastěji zhotovují přímo na stavbě jako monolitická konstrukce z betonu, nebo se mohou použít také předem zhotovené dílce. Jejich návrh je nezbytný pod obvodové a nosné stěny, jakož i nenosné stěny – příčky. Stejně tak i pod komín, krb nebo schodiště.
Šířka základových pásů
Šířku základových pásů určuje statický výpočet v závislosti na únosnosti podloží. Většinou je však výchozím údajem tloušťka zdiva, ke které by mělo připočítat 100 až 150 mm na každou stranu. Při tloušťce zdiva např. 440 mm, by tak měla být šířka základového pásu min. 540 mm. U zděných příčkách je třeba navrhnout základový pás, pokud je jejich tloušťka 150 mm a výška 3 m (což odpovídá zatížení 0,05 až 0,06 MPa). Lehčí příčky mohou být umístěny přímo na podkladním betonu.
